Retro Enzo Francescoli Dres – El Príncipe, který okouzlil dva kontinenty

Francescoliho kariéra je epickým vyprávěním o triumfech, výzvách i návratech do rodné země. Začínal v montevidejském Wanderers, ale skutečnou hvězdou se stal po přestupu do argentinského River Plate v roce 1983. V dresu „Millonarios" okamžitě dobyl srdce fanoušků na Estadio Monumental – stal se kapitánem, ikonou a v roce 1986 byl korunován jako jihoamerický fotbalista roku. Jeho první období v River Plate skončilo v roce 1986, kdy zamířil do Evropy. Ve francouzském Racing Paris a později v Olympique Marseille zazářil na nejvyšší úrovni – v Marseille spolu s Jean-Pierrem Papinem tvořil jeden z nejobávanějších útočných tandemů Evropy a v sezoně 1989/90 vyhrál Ligue 1. Italská zastávka v Cagliari mu přinesla statut kultovní postavy ostrovního klubu, kde předváděl divy v sardinském slunci. V roce 1994 se vrátil do River Plate jako navrátilec a tam napsal nejkrásnější kapitolu své kariéry. Vyhrál Copa Libertadores 1996, několik argentinských titulů a Interkontinentální pohár proti Juventusu. Reprezentační kariéra obsahovala bolestivé okamžiky – dvě světové šampionáty, kde Uruguay nezáři podle očekávání – ale také sladké triumfy v Copa América, kde byl vždy katalyzátorem úspěchu. Francescoli ukončil aktivní kariéru v roce 1997 jako legenda na obou březích La Platy.

Francescoliho fotbalová cesta byla protkána setkáními s největšími osobnostmi své doby. V uruguayské reprezentaci spoluvytvářel zlatou generaci s technicky brilantním Rubénem Sosou a tvrdým bojovníkem Joséem Batistou. Pod taktovkou trenéra Óscara Tabáreze získal Copa América 1987 a 1995, kdy v sólové formě rozhodoval finálová utkání. V River Plate zažil dvě éry – v té první spolupracoval s Norbertem Alonsem a Beto Alonsem, ve druhé éře vedl mladé hvězdy jako Marcelo Salas, Hernán Crespo a Ariel Ortega. Jeho mentorství bylo legendární. V Marseille jeho útočného partnera tvořil Jean-Pierre Papin, „pichlavá hvězda" Ligue 1, a defenzivní podporu mu zajišťoval Carlos Mozer. Velkými soupeři jeho éry byli argentinský velikán Diego Maradona, brazilský Zico a chilský Iván Zamorano – právě s Chile odehrál Francescoli některé z nejnapínavějších bitev jihoamerického fotbalu. Trenér Daniel Passarella, který ho vedl v River Plate, ho označil za „nejvznešenějšího hráče, jakého kdy vedl". Francescoli byl hráč, kterého respektovali soupeři, milovali spoluhráči a obdivovali trenéři.

Retro Enzo Francescoli dres existuje v několika ikonických variantách, z nichž každá vypráví vlastní příběh. Nejhledanější je samozřejmě klasický bílo-červený pruhovaný dres River Plate s diagonálním červeným pásem – symbol „La Banda Roja" a jedna z nejrozpoznatelnějších šerp ve světovém fotbale. Verze ze sezony 1985/86, kdy River vyhrál Copa Libertadores, je dnes téměř nedostupný poklad. Stejně tak retro Enzo Francescoli dres z období 1996/97, kdy nosil kapitánskou pásku a vedl tým k dalšímu jihoamerickému triumfu. Z jeho marseillského období jsou ceněné sytě bílé domácí dresy Olympique s logem sponzora Adidas a strohým modrým límcem – éra OM, kdy klub patřil mezi evropskou elitu. Sběratelé dále vyhledávají nebesky modrý dres uruguayské reprezentace, zejména verzi z Copa América 1995, kdy byl Francescoli zvolen nejlepším hráčem turnaje. Vzácností je také dres italské Cagliari s charakteristickým modro-červeným pruhováním, který nosil v sezonách 1990–1993. Každý originální retro dres Enzo Francescoli je hmatatelným kouskem fotbalové aristokracie.