Retro Leganés Dres – Hrdost Pepineros v madridském stínu

Klub byl založen v roce 1928 jako skromný sportovní kroužek v tehdy ještě venkovském Leganés. Po desetiletí se pohyboval v anonymitě nižších španělských soutěží, přičemž hlavním cílem bylo udržet fungující tým a udržovat fotbalovou kulturu v rychle rostoucím industriálním předměstí Madridu. Zatímco na stadionu Bernabéu a Vicente Calderón se psaly dějiny světového fotbalu, Los Pepineros hrávali před hrstkou věrných fanoušků na skromném Estadio Municipal de Butarque.

Dlouhou část 20. století klub strávil v Segunda División B a Tercera División, tedy ve třetí a čtvrté úrovni španělské pyramidy. Několikrát se přiblížili postupu, ale vždy narazili na neúprosné play-off nebo finanční problémy. Přesto si udrželi pevnou základnu místních příznivců, pro které Leganés znamenal víc než výsledky – byl to symbol identity celého města.

Zlomovým okamžikem se stala sezona 2015/16. Pod vedením trenéra Asiera Garrity Leganés ovládl Segunda División a historicky poprvé postoupil do La Ligy. Celé Španělsko žaslo: malý klub z madridského předměstí, bez hvězdných hráčů a luxusního zázemí, bude hrát s Realem a Barcelonou. A nejenom hrát – Leganés se v La Lize etabloval jako tvrdý soupeř, který nespadl hned v první sezoně, ale udržel se dokonce čtyři ročníky.

Memorabilním okamžikem bylo čtvrtfinále Copa del Rey v sezoně 2017/18, kdy Leganés vyřadil Real Madrid po výhře 2:1. Gól Gabriela v 90. minutě na Bernabéu byl jedním z nejdramatičtějších momentů španělského poháru v celé dekádě. V semifinále pak narazili na Sevilla a prohráli, ale tento pohárový tažení zůstává zlatým písmem v historii klubu.

V roce 2020 Leganés sestoupil zpět do Segunda División. Pro fanoušky to bylo bolestné, ale nesentimentální – věděli, že klub se vrátí. A skutečně, boj o návrat do elity se stal novým hnacím motorem celé komunity okolo Butarque.

Přestože Leganés nikdy nepatřil mezi kluby, které by přitahovaly světové superhvězdy, prošla jejich dresu celá řada zajímavých fotbalistů, kteří zde našli svůj fotbalový domov nebo odrazový můstek k větší kariéře.

Youssef En-Nesyri, marocký útočník, zahájil svůj španělský dobrodružný příběh právě v Leganés, odkud přestoupil do Sevilly a stal se jedním z nejlepších marockých fotbalistů generace. Bylo fascinující sledovat, jak v modrém a bílém dresu Pepineros dozrával jeho herní projev.

Martin Braithwaite, dánský reprezentant, přišel do Leganés v době, kdy potřeboval znovu najít fotbalovou radost. V Madridu se mu to povedlo a jeho výkony přilákaly pozornost Barcelony, kam přestoupil jako náhradník v kritickém okamžiku. Braithwaitova epizoda v Leganés je téměř pohádkový příběh.

Jonathan Calleri, argentinský útočník s bouřlivou kariérou, reprezentoval v dresu Leganés tu dravou jihoamerickou energii, která fanouškům tolik imponovala. Stejně tak Nabil El Zhar, marockošpanělský záložník s marocko-španělskými kořeny, byl po léta srdcem záložní řady.

Trenér Asier Garitano je postavou, bez které nelze leganéskou historii vyprávět. Byl to on, kdo klub dovedl do La Ligy a kdo v něm vybudoval bojovného ducha. Mauricio Pellegrino a Javier Aguirre pak pokračovali v jeho díle a snažili se udržet klub v nejvyšší soutěži co nejdéle.

Tradiční barvy Leganés jsou modrobílé, přičemž základní dres kombinuje modré a bílé svislé pruhy, které evokují vizuální styl klasického španělského fotbalu. Tento design si klub zachoval v různých obměnách po desetiletí, což z něj dělá jeden z ikonicky čistých vizuálních identit španělské fotbalové scény.

V době působení v La Lize (2016–2020) začali Leganés spolupracovat s většími výrobci dresů a jejich vizuál získal profesionálnější zpracování. Dresy z této éry jsou dnes mezi sběrateli velmi ceněné – představují období největší slávy klubu. Modrá a bílá kombinace na dresech z pohárového tažení 2017/18, kdy Leganés vyřadil Real Madrid, má zvláštní místo v srdcích fanoušků.

Leganes retro dres z 90. let a počátku nového tisíciletí, kdy klub hrával ve druhé a třetí lize, mají svůj specifický půvab – jednoduchost bez módních experimentů, čistá fotbalová estetika. Sponzorské loga se měnila, střihy odpovídaly dobovým trendům, ale základní barevná DNA zůstávala nedotčená. Právě tato konzistence z Leganés dělá vděčný sběratelský cíl – každý dres okamžitě poznáte.